Český rybářský svaz, z. s., místní organizace Horšovský
Týn
Boženy Němcové 34, 34601 Horšovský Týn
Zápis
z členské schůze Českého rybářského svazu, z. s., místní organizace
Horšovský Týn konané dne 18. 3. 2018 v Kině Horšovský Týn
1. Jednání členské schůze zahájil předseda MO ČRS p. Kabourek Miroslav. Přednesl program schůze, k němuž nebyly připomínky, a byl jednomyslně schválen. Řízením schůze byl pověřen předseda MO p. Kabourek Miroslav.
2. Členové MO ČRS Horšovský Týn přítomni na členské schůzi v počtu 67 členů (což je 46%) s hlasovacím právem (9 členů omluveno) z celkového počtu 146 dospělých členů.
3. Zvolena byla návrhová komise ve složení:
Kabourek Miroslav, Hrach Václav st., Toman Miroslav st.
- pro hlasovalo 64 členů
4. Zvolena byla mandátová komise ve složení:
Bc. Praštil Ivan, Plachý Zdeněk, Kabourek Miroslav
- pro hlasovalo 65 členů
5. Zvolena byla volební komise ve složení:
Hojda Vlastimil, Eger Jiří, Šobr Václav
- pro hlasovalo 64 členů
6. Předseda MO Miroslav Kabourek přednesl zprávu o činnosti MO za období od poslední členské schůze. Zpráva je součástí tohoto zápisu.
7. Zprávu o hospodaření MO ČRS, účetní závěrce a návrh rozpočtu na příští rok přednesl předseda organizace Miroslav Kabourek. Zpráva je součástí tohoto zápisu.
8. Zprávu hospodáře MO ČRS přednesl hlavní hospodář MO Václav Hrach st.. Zpráva je součástí tohoto zápisu.
9. Zprávu dozorčí komise MO ČRS přednesl její předseda Václav Šobr. Zpráva je součástí tohoto zápisu.
10. Čestné uznání MO ČRS Horšovský Týn za záslužnou a obětavou práci
v rybářství obdrželi:
Edita Korečková a Adam Prchal
11. V diskuzi přednesli své připomínky a náměty tito členové:
Herian Jiří – pan hospodář tady řekl, že všichni chodí na ryby, aby je ulovili,
někdo chodí jen tak se vyspat jako já, ale musíme udělat to, aby na RMV zůstala
velká ryba, v případě chycení velké ryby pouze vyfotit a vrátit zpět pro
ostatní.
Šobr Václav – já bych byl taky pro, ale bohužel, pokud tam ta ryba zůstane a
nebudeme tam tři měsíce chytat, tak bude pryč. Je zajímavé, že hospodář tady
řekl, že bylo vysazeno 100 ks, to mohu potvrdit, a vytáhlo se 103 ks, nebo 104 ks, to
je ryba která se tam dala a za týden se mohlo chytat a ta ryba se vytáhla všechna.
Takže si myslím, když tam zůstane tak velká ryba, že tam nezůstane dlouho, když se
ty tři, čtyři měsíce chytat nebude, tak ji odnese někdo jiný – pytláci.
Kabourek Miroslav – nový výbor by se tímto návrhem zabýval na své první schůzi.
Toman Miroslav st. – změnit regule na RMV, mělo by se tam chytat celý rok, žádné
omezení, teda omezení na jednu rybu, tak jak to je, ale měly by se ty datumy změnit,
aby tam byl pohyb a ti dravci tam neměli klid. Ještě chci říci, když jsem už tady,
o stavu rybochovných zařízení a rybníků. To je vizitka hl. hospodáře, jak to
k čemu doved a že mu zbyli dva lidi, to je taky nějaká vizitka, jak se chová,
jak je arogantní, a proč jsou volby, ono taky přišlo, to ani nevíte, několik
anonymů na pány Hrachy co a jak se lidem nelíbí a každý se tak otevřeně
nepřihlásí proti němu, proto chceme ty tajný volby a mysleli jsme, že už řekneme,
děkuje, odejděte. Já už bych taky nekandidoval do výboru, kdyby se pan Hrach
nepřihlásil. Dále bych chtěl vyvolat hlasování na Vidických rybnících. Tam se
vyhodilo hromadu peněz, myslím zbytečně a my musíme každou korunu dobře otáčet,
protože to jsou vlastně nás všech peníze, co to organizace má a nemůže si jen tak
kdekdo, tři lidi dohodnout někde a to uděláme a přijít na výbor s hotovou
věcí. To samé Němčice a ty Vidice bych rád, aby se tady hlasovalo, zda je chceme
nebo nechceme. Já jsem pro, aby se pustily, a když tak ať si je pan Hrach za těch 140
tis. nebo kolik se do toho vrazilo, ať si je koupí, když se mu tak líbí a
s panem starostou tam spolu můžou hospodařit.
Kabourek Miroslav – domnívám se, že nějak říci, že něco prodáme a nemít
k tomu žádné podklady, je trochu sebevražda. Jestli-že to výroční členská
schůze bude chtít schválit, je to na Vaší zodpovědnosti. Takže já bych doporučil
výboru, aby se s tímto námětem zabýval, aby na příští VČS, jest-li že bude
chvátat, tak na jinou VČS, připravil nějaké podklady, např. jakou to má rozlohu,
v jakém to je katastrálním území, já nevím co všechno ostatní a přinesl i
návrh, jakou nabídkou budeme ty rybníky nabízet, protože říci, že prodáme
nemovitost a nemít k tomu žádné podklady, mi přijde trochu zbytečně rychlý.
Hrach V.st – protože jsem to předpokládal, ale na nějaké věci už nereaguju, když
tady pan Toman řekl, že kandidoval kvůli mně, ale já bych řekl, proč jsem
kandidoval já, a to je dost podstatné, a aby jste věděli všichni, když už tady
začínáme prát špinavé prádlo, říci k tomu, jak jsme se dostali ke stavu,
v jakém teď jsme, že mě pomáhají dva lidi. Jak jistě víte, takový první
šach v naší MO nastal odchodem Ládi Waltra, k tomu se vracet nebudeme a
následně následovalo to, co je teď, začal boj p. Tomana proti Hrachům. Začalo to
Obalovnou, domluvilo se, vyčistila se, měl jsem zajištěnou firmu, kterou se postupně
po městě pomluvilo natolik, že se s námi defakto nebaví, když s námi jo,
ale s rybářema ne, abych to upřesnil, se kterou bylo domluveno, že za tu podobnou
částku, která byla a bylo to málo, na rozdíl od toho, co je dneska, že to dá do
nějakého stavu, jak je to dneska, že bude bahno někde, protože jako o bahno není
zájem, ale to jako těžko p. Tomanovi vysvětlovat, jak je to s bahnem a tak dále.
Pětadvacet let jsme spolu ve výboru, ani starý pan předseda, který defakto, mu
některé věci sám říká, což mě mrzí, protože jsem si ho vážil, mu nikdy
neřekl, aby vykonával tu funkci, kterou já vykonávám do teďka. Protože nevydal
jednu povolenku, a tak dál, a tak dál. Protože si všichni myslí, a to nechci napadat
moje loviče, že ryby jsou, že se na jaře nasadí a sloví, což nám jde, během roku
to někdo nějak udělá a na podzim je zase slovíme, ale tady je kolem toho moře věcí
jiných, které vlastně lidi o tom neví, proto se stalo to, co se stalo. Následně se
Waltrovi stalo to, že ve výboru jsme byli na sebe tak hezký, jako začínáme být
teď, soustavné napadání, že vlastně odstoupilo 80% výboru. Dneska jsem se taky
dověděl, že kdyby možná toto nebylo, tak by dneska tady byla naše účetní, ona tu
je a že by nám dělala dál účetní. To jsem se dozvěděl po dvou letech, že to bylo
na základě odchodu Ládi Waltra. Já jsem vydržel, ale mladší nevydrželi a
odstoupili z výboru, protože to dělám dlouhou dobu a k něčemu jsme se
dopracovali. Vždycky každý nový výbor vypracoval nějaké lidi, kteří to dělali a
dělali to dohromady a pak se vybrali, jako já jsem se dostal do výboru, Míra Kabourek
a tak dál, protože dneska jsem tu ve výboru nejdéle. A to, jak ty rybníky vypadají,
jak jistě víte, já je nevybagruju, já je to neudělám a za staré doby, kdy naše
rybníky nebyly, to jsem trochu odbočil, rybníky, které dneska máme v majetku,
defakto zajistil pan Walter, čili pan Walter by si je mohl dneska prodávat. Totiž jaký
my máme právo, to co nám někdo dal spolku, prodávat a vzhledem k tomu, že
dneska by muselo všech těch 142 lidí o tom rozhodovat, abychom mohli prodávat nějaký
majetek. A to jestli tam ryby jsou nebo nejsou, zemědělec prodá pole, když mu pole
neurodí, a že jsou rybníky zanešený, víme, že je musíme čistit, víme, ale dneska
to nebude 250 nebo 300 tis. na Obalovně, dneska by to už bylo 2 milióny, ale před
dvěma lety by to za 250 tis. bylo na kraji rybníka, kdyby pan Toman a tak dál, když
mě tady jmenoval, tak já taky ho budu jmenovat, protože se dneska jmenovat nemá, do to
nezasáhl, tak to bylo vyčištěno druhý rok. Teď jsme rok nedělali a stala se další
věc. Takže se nám tím jakoby nakupily peníze na účtu, který vlastně nemáme. A
další, my jsme organizace, která má příjem pouze z ryb a z nějakých
těch povolenek. Takže na těch rybníkách, kde se nám neurodilo, máme 700 tis..
K tomu se chci zase vrátit, toto číslo, které tady zaznělo od předsedy, já
slyším prvně, neprobíralo se to vůbec na výboru, k tomu jsme se nedostali, ale
zase vím od cizích lidí, když říká p. Toman, že naše každá výborová schůze
začala, oni rybáři říkali. Co říkali rybáři, vidím, tady vystoupili pouze
rybáři jeden nebo dva, a to je všechno co říkali. Čekal jsem na velkou diskuzi,
proto jsme to tak rozvedli, aby ta diskuze byla. A oni noví budoucí členové výboru
řešili, jak těch 700 tis. korun rozfofrujem a to mě řeknou cizí lidi. Je třeba,
když se bavíte, koukejte, kdo kolem Vás sedí. A jak je to možný, že se to ve
výboru neprojednalo a venku se mluví, kolik máme peněz, to jsem se dozvěděl teprve
teď. Takže tady něco špatného u nás asi máme, a tak dál. A nechci to dál
rozvádět, protože Vás tady zdržujeme a za chvíli bude oběd. Čili, berte to tak, je
to boj mezi námi dvěma, ale Vy to nesmíte odnést, tak se podle toho zachovejte.
Děkuji.
Starosta Města H.T. pan Mothejzík – krásné dopoledne, dámy a pánové, chtěl bych
jménem města pozdravit jednání Vaší členské výroční schůze, volební, a jen
v krátkosti. Zaznamenal jsem tady příspěvky v diskuzi, nevěšte hlavu,
účastním se výročních schůzí řady spolků a problémy mají všude podobné.
Neúčast, neaktivita, stárnutí, finance, ale řeší se to průběžně, někde se
zadaří víc, někde míň, takže si myslím, že to patří k životu organizace,
to je jedna věc. Druhá věc, byla tady zmínky např. k Vaší činnosti o konání
plesu, takže kdo jste místní, máme od loňského roku koupenou Šumavu a od pátku
máme v provozu společenský sál. Je to první malá věc z velkého projektu,
takže letos jste měli ples v Semněvicích, vloni v Blížejově, takže
pevně věřím, že příští bude v Horšovském Týně a že se ta tradice
rybářských plesů vrátí. Matně si vzpomínám, a to je hodně dlouho, když tady byl
rybářský ples, že tam byly ve výzdobě rybářské sítě, ryby a podobné věci, tak
si myslím, že je to velká tradice, jako je hasičský a další, a doufám, že se to
sem vrátí, proto jsme to pořídili, aby mohli Ti, kteří ten společenský život
udržují, nemuseli dojíždět po okolí. Zrovna tam, kde v minulosti bývali Vaše
výroční schůze a jestli se to podaří, i tam bude prostor pro tyto věci a co se
týče údržby nebo činnosti, byl tam zmiňovaný příspěvek města. Neopomeňte si
podat včas žádost, teď je to vyhlášené, prostředky z města jsou
připravené, zejména na činnost dětí a mládeže. Bohužel se již stalo v minulosti,
že jedna nebo dvě organizace podaly pozdě vyúčtování a pak podle pravidel
příští rok nemohly čerpat, tak na to nezapomeňte. Jinak bych popřál Vašemu
sdružení, Vašemu spolku všechno nejlepší do činnosti, hlavně ještě větší
aktivitu, než je v současné době, ale to má nějaký vývoj. Petrův zdar.
Hrach Václav st. - já bych chtěl trochu osvětlit, proč máme RMV nebo proč se
zřizoval, Do roku 2002 jsme tam měli rozumná pravidla a od té doby, co se některým
nelíbila, tak se to měnilo, měnilo a až je to tak, jak je to teď. RMV byl rybník,
který byl určen jako zásobárna ryb pro rybáře naší MO. Takže když jsem chtěl
rybu, tak jsem tam šel, chytil a mohl jít. Čili, mě tady nepasuje, co tady říkal
Jiří Herian, že dělat z toho VIP revír, s tím, že tam budeme velké ryby
pouštět, tak ten rybník jako RMV můžeme pustit. Od roku 2002, když jsme tam měli
určité podmínky, bylo 10 ryb, chytalo se na jeden prut atd., Kontrolovali jsme jeden
druhého, zrušili jsme kontroly jeden druhého, RS je a není, nehledě, že RS na ryby
nechodí, takže tam nekontrolovala, tak se to táhlo, táhlo, až z toho vzniklo
toto. Chytáme na dva pruty, atd. Statisticky zpětně dokážu, že se tam nasadilo, já
nevím kolik ryb, a vlastně se vychytalo strašně málo, a ryby z rybníka
nepřetékaly. To znamená, že se dělalo to, co se dělá normálně běžně, co jsme
se jako rybáři naučili, když holt tam nejsem, tak pryč. Pokud by se rybník zachoval,
není to hezký vůči všem rybářům, nechávat tam velký ryby. To se můžou
nechávat na velkých rybnících, atd., protože tam Vám bude plavat 20 kaprů, víte,
co nám udělali tolstolobici, z těch jsme se vyléčili úplně snadno, dneska nám
vlastně překáží na koupališti, když tam musejí být a dorůstají tam, a to samí
budou dělat velcí kapři. Budou čekat, až tam někdo náhodou přijde a náhodou ho
někdo chytne, tak to bych více méně nedoporučoval. K tomu to ten rybník
neslouží, to potom nemusí být. Tam je proto, kdo má málo času, aby tam šel a rybu
si tam chytil. Dřív jsme měli to, že jsi chytil rybu mírovou, to bylo 40 cm, i když
to nebylo v řádu, nad 40, tak ji pustil a šel domů, nebo si jí vzal a to mělo
nějaký smysl, že tam ty ryby pořád byly, pro všechny, kdo tam přišel. To jsme si
postupně rozbili, no a teď z toho máme normální rybník. A teď si tam udělat
toto, nevím, je to můj názor. Protože těchto omezení bude natolik, že to nebude
mít smysl a RMV nemusí být. Děkuji.
Kabourek Miroslav - nový výbor se bude těmito názory zabývat a jistě na příští
výroční schůzi zpracuje návrh hospodaření na RMV.
Pavlík Pavel – navrhuji na RMV celoroční rybolov, od 1. ledna do dalšího 1. ledna,
10 ks počet ryb a jestli je nachytám v lednu nebo v květnu, je to úplně
jedno. Za druhý se omezí pohyb volavek, kormoránů a pytláků, protože tam bude
pořád pohyb. A žádný hájení. A když mám dneska volno, proč bych tam nemohl jít
nahodit. Proč čekat do 1. dubna, pak to tam nasypeme a je to tam jak o závodech a pak
tam není co chytat. Já to slyším od lidí, já jsem s nimi denně skoro 12 let a
slyším ty jejich názory, protože ty lidi, to je hlavní, co nás tady drží, že jo,
a ty lidi mají názory, ale jde to říci. A ty lidi chtějí chodit a chytat.
Kabourek Miroslav – pan jednatel zapisuje všechny návrhy a nový výbor se bude
těmito návrhy zabývat. A ještě, když mám odpovědět na jednu věc, já jsem tu
někdy před několika desítkami let vyzýval VČS, aby se tu ti lidi vyjádřili
v diskuzi s těmi návrhy, že se tím výbor bude zabývat, pak jsem tu
vyzýval, že může do toho výboru kdokoliv, kdykoliv přijít, v zápisu máte
vždy příští schůzi výboru a ty návrhy tam říci, a nebo víte, že máme
e-mailovou adresu, takže i těmito podněty se musí výbor zabývat. Dále mě mrzí,
že chodí nějaké dopisy na někoho, tak jsem si bláhově myslel, že jsem tu nějakou
dobu dělal předsedu a statutárního zástupce a se mnou nikdo nemluví. Což jsem asi
na jedné straně rád, nemusím nic řešit a na druhý straně jsem asi oprávněně
nekandidoval.
Wagner František – tady se rozmohlo pytlačení na řece v takových rozměrech,
že to v životě nemělo obdoby. Jdete přes lávku od nádraží, tam jsou tři
partičky nějakých cizáků a úplně veřejně pytlačí, nikdo si jich nevšimne.
Když je vyženu, tak přejdou o 300 m výše a pytlačí dál. RS, co my máme, tak ta to
nemůže zvládnout.
Šobr Václav – když tam vidíš, že tam někdo pytlačí, není problém zvednout
telefon, zavolat 158 a věřím, že tam Policie ČR přijede a RS jako taková,
s nimi nic neudělá. Je jich tam pět, a když přijede jeden příslušník Policie
ČR, tak je vyrychtuje. A nevím, co je na tom obtížného. Já, jako RS, když tam
přijdu a zhodnotím, že tam jsou takový lidi, tak už volám policii a ta policie
přijede. Takový problém jsem měl na Zeťáku, kdy mi utekl vietnamec, tam bylo sedm
nebo osm vietnamců, co chytali na RMV, chtěl jsem od nich povolenky a nedali mi nic.
Pouze jeden mi dal jen rybářský lístek a utekl. Zavolal jsem 158 a oni mi ho
přivezli, protože šel z Valdorfu do Tejna pěšky. A byla to otázka pěti minut,
možná deset. Tak že to není problém, jak někoho vidíte, je to pofidérní, tak
zavolejte 158. Věřím, že ta policie přijede.
Wagner František – Ještě jednu věc, občas mě kamarád nebo kamarádka přiveze na
jejich revír mimo naše loviště a všichni Vás tam zdraví, přejí Vám dobrý
úlovek, podávají ruce, přijdete na koupaliště nebo řeku, a zdejší rybáři
neumějí ani zabučet.
Kabourek Miroslav – máš pravdu, ale asi je už nevychováme.
Toman Miroslav – na starostu, jestli je ve výhledu postavit čističku na Horním
Valdorfu, protože nám tam tečou splašky do Nafťáku. Co s tím, co se bude
dělat.
Starosta Města H.T. pan Mothejzík – otázka na místě z Vašeho pohledu, ale
rovnou řeknu, že není ve výhledu, ve výhledu je čistička, kanalizace a vodovod
v Semošicích. Legislativa to řeší od určité velikosti obce výš a Valdorfy
jsou pod tím limitem. Takže ta povinnost zákonná, ale berte to s rezervou, tam
teď není. Ti lidi by měli čistit své splašky vody jiným způsobem, např. septiky
nebo individuální čističky, ale zatím to není ani ve výhledu. Horš. Týn má
čističku jednu a Semošice se budou přečerpávat sem. A jak asi víte, Tejno má 15
vesnických částí, od Semošic až po Tasnovice a většina je jich malá, že zatím
není řešení. Nebudeme si nalhávat, že ty septiky málo kdo vyváží, myslím, že
podle vyhlášky se mají vyvážet 2x ročně, nedělá to skoro nikdo. Ale je to
podobný, jako s těma pytlákama, nebo s čoudama z komínů, když tady
ta možnost je, je třeba upozornit a ne se tvářit, že já to nevidím, bez toho se
dít nic nebude. Takže, jestli tam máte nějaké signály, tak podnět dejte a budou se
muset na to podívat.
12. Volby do výboru MO a dozorčí komise MO - způsob voleb byl rozhodnut přítomnými členy (hlasovalo pro 34 hlasů) tajným hlasováním hlasovacími lístky.
Za členy výboru byli zvoleni: Hrach Václav st. pro 48
Kadlec Petr pro 56
Kaufner Zdeněk pro 52
Narovec Patrik pro 53
Pavlík Pavel pro 58
Ing. Pek Stanislav pro 60
Bc. Praštil Ivan pro 64
Turner Pavel pro 52
Za člena výboru nebyl zvolen: Toman Miroslav pro 27
Za členy dozorčí komise byli zvoleni: Cihlář Pavel pro 63
Herian Jiří pro 61
Křivka Zdeněk pro 63
13. Volba delegáta na územní konferenci – předseda MO p. Kabourek Miroslav požádal členy MO, že delegáta na územní konferenci zvolí výbor MO z důvodu, že po zvolení členskou schůzí se zvolený delegát nemůže z pracovních nebo osobních důvodů v daném termínu konference zúčastnit.
14. Předseda návrhové komise p. Miroslav Kabourek přednesl návrh usnesení. Hlasováním bylo usnesení přijato. Pro hlasovalo 67 členů. Usnesení je součástí tohoto zápisu.
Předseda MO ČRS Miroslav Kabourek na závěr poděkoval všem členům za práci ve prospěch organizace, popřál novému výboru a DK, aby byli úspěšnější, než minulý výbor a schůzi ukončil.
V Horšovském Týně 18. 3. 2018
Kabourek Miroslav: předseda MO |
Bc. Praštil Ivan: jednatel MO |
Zapsal: Praštil Ivan